Židovský hřbitov, hebrejsky bejt olam = dům věčnosti je nezbytnou součástí každého židovského ghetta. Existenci takového hřbitova v Holešově lze předpokládat již ve druhé polovině 15.století. nejstarší dochovaný náhrobek však pochází až z roku 1647.
Hřitov byl postupně rozšiřován. Po povodních roku 1686, která poničila několik hrobu, byl vybudován směrem k řece Rusavě protipovodňový val. V roce 1701 padla za oběť rozšiřování stodola, o deset let později židovská obec kupuje pozemek Jana Rybky za 100 zlatých.




Na tomto hřbitově tráví svůj dočasný odpočinek mnoho významných osobností, mezi mimi Rabi Šabbataj ben Meir ha Kohen (1621 - 1663).


Nápis na čelném kameni náhrobku:
Tato deska obnovena k třístému výročí gaona Šabbataje. (Chronostichon dává cifru 718 tj. 1958 občanského letopočtu).
Zde jest vyryto, že zde na tomto místě byl uložen a uschován jako nádoba many, pedagog, věrný učitel,rabín, gaon, náš významný učenec, rabi Šabbataj, gaon, ha kohen, věhlasný, pomazaný posvátným olejem, autor Siftej Kohen, koruna své doby, zamířil k nebeským výšinám v polovině svých let, vyšla jeho duše prvního dne měsíce Adar říšon, ve čtvrtek druhého dne byl pochován, v roce a dni, kdy přišel mesiáš, aby vysvobodil lid, který neosiřel. (Chronostichon nad "mesiáš přišel k vysvobození", dává cifru 423 = 1663 o.l. rok Šachova skonu).
On bude mít podíl na budoucím světě a je darem spravedlivým k hledání usmíření a dobra.
Vyznačeno
Nechť je jeho duše připočtena do svazku živých.