Svátky patří neodmyslitelně k židovskému způsobu života. Ty největší z nich slaví i ti Židé, kteří o sobě hrdě prohlašují, že jsou ateisté. Hudba a písně dotvářejí atmosféru těchto slavnostních okamžiků. Tento zvukový nosič obsahuje 19 písní seřazených za sebou tak, jak jde celý roční cyklus židovských svátků. Výjimku tvoří hned úvodní píseň (1) jejíž využití je univerzální; vyjadřuje totiž "přesnými slovy" nesdělitelný vroucí vztah lidu Izraele k místu naděje všehi lidstva - Jeruzalému, svatému městu, místu, kde přebývá Hospodinovo Jméno.
Ukázky
Vyšlo v hudebním vydavatelství ROSA http:// www.rosamusic.cz/
Cena asi 300 Kč.
Tobě Jeruzaléme - Ester.
Jeruzalém, hebrejsky Jerušalajim (tj. měsro pokoje), je svatým městem Židů, křesťanů a muslímů. Lid Izraele byl svými nepřáteli rozehnán do celého světa a od té doby bylo již mnoho pokusů o to, aby i památka na Židy byla zcela vyhlazena. To se však díky Bohu nikdy nikomu nepodařilo. Národ Izraele ještě žije (jak se zpívá v písni "Od Avinu chaj - č.2) a v roce 1948 si dokonce znovu založil svůj stát.
Vyšlo v hudebním vydavatelství ROSA http:// www.rosamusic.cz/
Cena asi 300,-Kč.
Více podrobností na adrese: http://www.ester.euweb.cz/
Šalom chaverim - Ester.
Na tomto zvukovém nosiči jsou představeny tradiční písně národa Izrael, národa bohatého koulturou a tradicemi, z něhož vyšly tak veliké postavy, jakým byli Mojžíš a ostatní.
Zvukový nosič obsahuje písně plné krásných melodií i hlubokých textů, jak v hebrejštině, jidiš i ladino.
http:// www.rosamusic.cz/
Cena asi 320,- Kč.
Více podrobností na adrese: http://www.ester.euweb.cz/
Die Jiddische Samovar - Ester.
Na tomto zvukovém nosiči jsou výhradně písně v jazyce jidiš.
Je to vpravdě zvláštní jazyk. Vznikl ve středověku a dorozumívali se jim východoevropští, tedy aškenáští Židé.
Ti používali vedle svého "svatého jazyka" (lošon kojdeš) - hebrejštiny, určeného k náboženským účelům.
Ukázky
http:// www.rosamusic.cz/
Cena asi 320,-Kč
Více podrobností na adrese: http://www.ester.euweb.cz/
Mišpacha 1 s Vladimírem Mertou.
Čeští Židé spoluvytvářeli, zejména v posledních dvou staletích,
kulturu české kotliny, magické Prahy, přispěli k tomu, že se z dějin vynořil fenomén střední Evropy.
Soubor Mišpacha (hebrejsky rodina) během téměř čtvrtstoletí hraje chasidické a židovské písně.
Ukázky
Distribuce: PRIMUS, Vězeňská 7, 110 00 Praha 1
Mišpacha 2 s Vladimírem Mertou, Klezmerim, Miki Roth
Ze souboru se v roce 1991 utvořila skupina mladých instrumentalistů,
kteří si dali jméno KLEZMERIM a už o rok později se zúčastnili hudební soutěže Halleluja v Izraeli.
Jidiš výraz "klezmer" (plurál klezmerim vznikl ze dvou hebrejských slov: klei - nástroj
a zemer - píseň a označoval potulné lidové muzikanty.
Ukázky
Merta - ARTeM
Hebrejština písněmi.
"Hebrejština písněmi" (nebi-li Adaš, podle zkratky tohoto názvu v hebrejštině)
není vlastně ani hudební skupina ani pěvecký sbor. Ve skutečnosti se jedná o třídu hebrejštiny na Ostravské univerzitě,
kterou se Doc. ThDr. Tomáš Novotný rozhodl učit pomocí hebrejských písní.
Ukázky
TELEPACE Ostrava, Kostelní nám.2, 702 00 Ostrava 1
Sefardské písně.
"...vyhošťujeme všechny Židy a Židovky jakéhokoliv věku, kteří žijí a přebývají
v našich královstvích a panstvích...nechť do konce měsíce července opustí naše království se svými syny a dcerami a chůvami a židovskými příbuznými, velkými i malými a nechť se neopovažují vrátit se zpět,
jinak trestu smrti a konfiskaci veškerého majetku ve prospěch naší pokladny podléhají..."
Obsáhlým dekretem rozhodla královna Isabela o osudu španělských Židů.
V sefardských písních na nás promlouvá historie starší pěti set let.
Ukázky
Vydalo hudební vydavatelství ARTA Records.
Sefardské inspirace s Vladimírem Mertou
Sefardské písně (Sefard je biblický název pro dnešní Španělsko) znějí exoticky.
Hudba je to emocionálně nabitá, hluboce osobní. Nesentimentální, spíš hrdý povzdech než nářek.
Baladické texty nesou stopy utrpení svých tvůrců.
Ukázky
Vydalo hudební vydavatelství ARTA Records
Pražská jidiš muzika
Pražská jidiš muzika v podání našich předních umělců Báry Basikové, Jiřího Helekala a dalších.
Vydalo hubevní vydavatelsví Consus
Synagogální zpěvy v aškenáském dialektu.
Synagogální zpěvy v aškená
Židovská liturgie je pro věřícího člověka každodenní záležitostí,
protože jak v synagogách, tak i v domácím ortodoxním prostředí se lidé modlí nejméně dvakrát denně
- ráno a večer a kromě toho ještě po každém jídle.
Denní cyklus pak přesahuje v týdenní, měsíční a roční.
Každou sobotu, o novoluní a jiných svátcích jsou bohoslužby rozšířeny o další liturgické texty.
Zvukový nosič je cenným materiálem pro výuku nápěvků pro synagogální liturgii.
Ukázky Vydal Supraphon Records, Palackého 1, 112 99 Praha 1
Pražská jidiš muzika opět v jiném provedení O oblibě této hudy svědčí i další vydané album.
Ukázky
Vydal Supraphon Records, Palackého 1, 112 99 Praha 1
Lechajim, Jidn! Buďte zdrávi Židé!
Jakov MAGID je nejznámějším zpěvákem židovských písní v Litvě.
Židovský folklor, schopnost vytvořit atmosféru "starého dobrého židovského městečka",
tak zvaného "štetlu" ho proslavily nejen v bývalém Sovětském svazu, ale i v cizině.
Nahrávka Jakova Magida obsahuje jak židovský folklor, tak populární židovské písně, zlidovělé,
často prezentované jako anonymní lidové písně.
Ukázky
Vydalo hudební vydavatelství Multisonic
Dafke - Jiddische Lieder
Židovská jidiš musica v podání Rainera Lemkeho
Vydalo hudební vydavatelství Hänsler music